Historie psacích potřeb - Luxusní pera

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

V pořádku

Historie psacích potřeb

Historie psacích potřeb nemůže začít jinak než namáčecím perem. Pero bylo užíváno již písaři egyptských králů před 4000 lety. Nejčastěji se používalo husí brko seříznuté do špičky a namáčené do inkoustu rostlinného původu. Později se pero začalo seřezávat šikmo, takže stopa byla vlasová, což umožnilo rychlejší psaní. Stínování se pak provádělo tlakem.

V 19. století se začalo využívat ocelové pero, které umožňovalo rychlejší a pohodlnější psaní. Tato pera se pak vyráběla až do konce 30.let 20. století. To už se ale vyvíjelo jak plnicí, tak i kuličkové pero. V současné době jsou nejčastěji využívány 3 druhy per – plnicí, kuličkové a keramické. Podíváme se na ně blíže:

 

 

Plnicí pero

První pokusy o výrobu plnicího pera byly již v 17. století. Ovšem až Lewis Edson Waterman zkonstruoval moderní plnicí pero. V roce 1884 si ho nechal také patentovat.

Současná plnicí pera mají hrot vyrobený z nerezové oceli, rhodia nebo zlata. Zlaté hroty jsou ale měkké, takže se zpevňují jinými kovy. Hrot má obvykle ve svém středu štěrbinu, kterou protéká inkoust a dírku, která slouží jako průduch pro výměnu vzduchu a inkoustu v zásobníku. Hrot se postupně zužuje do úrovně, kde se inkoust přenáší na papír. Hroty mají různý design a zdobení. Každý výrobce se totiž snaží být originální.

Hroty se dělí podle tloušťky:

F – slabý – mírným tlakem vytváří velmi jemnou stopu, je oblíbený hlavně u žen

M – střední – nejpoužívanější, vhodný pro většinu uživatelů

B – široký - hrot má širokou psací stopu

Již méně časté jsou hroty EF - extra slabý a EB – extra široký.

Plnicí pero je opravdu klasika. Poslední dobou zase přichází do módy a stává se originálním doplňkem a velmi oblíbeným dárkem pro blízké a obchodní partnery.

 

 

Kuličkové pero

Kuličkové pero si nechal v roce 1938 patentovat maďarský novinář László Bíró. Se svým bratrem vymyslel nový druh psací potřeby, který vycházel z kuličkového ložiska, které umožňovalo psaní tahů všemi směry a ruka přitom nemusela být u psaní odlehčena tolik, jako u předchozích per. Kulička se při doteku s papírem začne otáčet a tím umožňuje odebírání náplně ze zásobníku a přenášení na papír.

Dnešní kuličková pera mají náplň, která obsahuje hustý inkoust s konzistencí pasty. Existují také "gelové" náplně, které se svými vlastnostmi podobají keramickému peru a zvyšují tak komfort při psaní kuličkovým perem. Kulička ve značkových náplních je zpravidla vyrobena z karbidu wolframu. Kuličkové pero píše plynule, nevytéká a vydrží dlouho psát. Proto je nejčastějším psacím nástrojem současnosti.

 

 

Keramické pero

Keramické pero, jinak roller, vyplňuje mezeru mezi plnícím a kuličkovým perem. Kombinuje vlastnosti obou: lehkost psaní po plnícím a jednoduché ovládání po kuličkovém peru. Roller má také v náplni kuličku, ale místo kovové má keramickou, která má větší tvrdost. Náplně jsou plněny inkoustem, který má nižší hustotu než pastová náplň u kuličkového pera a proto roller umožňuje uživateli psát i při nejlehčím dotyku hrotu s papírem. Vhodný i pro děti, které se teprve učí psát.